Potkat ve volné přírodě bobra není vůbec jednoduché a pokud jej spatříte, většinou jen na větší vzdálenost. Bobr však zanechává viditelné stopy po své činnosti. Jsou to především ohryzané stromy nebo hráze na potocích. Proč je náš největší hlodavec vůbec buduje?
Vstup do hradu má bobr pod vodou
Pokud spatříte na vodním toku pečlivě poskládanou hráz z větví a dalšího materiálu, věřte, že se ve vaší blízkosti nachází bobr evropský. Tento hlodavec může dosáhnout hmotnosti až 30 kilogramů, což je více než běžná váha dítěte na prvním stupni. Spatříte jej ale těžko. Bobr si přístupy do svých nor, kterým se říká hrad, vytváří pod vodní hladinou tak, aby nebylo možné spatřit, když svůj úkryt opouští nebo do něj vstupuje. A to je také důvod tvorby hráze.
Když je hladina vody pro úkryt dostatečně vysoká, bobr hráz nestaví. Přesto stopy po jeho činnosti v přírodě poznáte podle typicky okousaných větví či kmenech stromů. Jakmile vodní hladina klesne k úrovni vstupu do nory, bobr začne aktivně vytvářet hráz tak, aby se hladina zvedla a tok vody se uklidnil. Někdy ale nemá bobr možnost si noru vyhloubit, a tak si připraví hromadu z větví, bláta a kamenů a do ní vykouše dutinu, kam se přestěhuje. Opět se tak děje pod vodou.
Bobr ale staví hráze z ještě jednoho důvodu. V chladných měsících slouží klidnější zvýšená hladina jako zásobárna potravy. Na podzim si tam nanosí dřeviny a kůry, které v zimě okousává. Je to celkem šikovné zvíře, protože větve si zapíchá do dna nebo u břehu, aby mu neodpluly. Takto přežívá, i když vodní hladina zamrzne. Na jaře pak přechází na zelenou stravu.
Bobr v české krajině
Bobři dlouho v české krajině chyběli. Poslední byl prý uloven v roce 1876 a další se k nám vrátili asi až o sto let později. Momentálně se jedná o zákonem chráněné zvíře. Mnozí ale z jeho přítomnosti radost nemají. Bobři často způsobují nemalé škody na dřevinách, přesto je dobré, že se mu v přírodě daří, což znamená i její postupnou regeneraci.
Galerie:
