Povrch země se s námi neustále pohybuje, aniž bychom to dokázali postřehnout, což mají na svědomí litosférické desky, které kloužou po nižších vrstvách zemského nitra. To proto v dávné minulosti existoval superkontinent Pangea, o kterém se ti starší z vás už mohli učit ve škole. Ani dnešní podoba zemského povrchu není konečná.
Litosférické desky se pohybují pomalu, ale jistě. Pokud se podíváte do atlasu nebo na globus, můžete si všimnout nápadně do sebe zapadajících reliéfů pobřeží hlavně u Afriky a Jižní Ameriky. To proto, že tyto dvě části pevniny byly v dávné minulosti spojeny a nyní se od sebe po milimetrech za rok oddalují. Takto se rozpadá celá Pangea.
Zrodí se nový superkontinent?
Geologové se však domnívají, že se v daleké budoucnosti všechny pevniny znovu spojí a vytvoří další superkontinent. Jen nevíme, jakou bude mít podobu. Přesto mají odborníci jakousi představu. Zcela jistě zanikne Středozemní moře, což se Čechům mířícím na léto do Chorvatska asi moc zamlouvat nebude, ale nebojte, celá apokalypsa se odehraje asi až za 50 miliónů let. V tu dobu se pravděpodobně také spojí Asie s Austrálií, takže naši potomci budou moci cestovat po souši třeba až do Sydney.
Vědci však vidí ještě dál. Asi za čtvrt miliardy let se tato velká pevnina spojí i s oběma Amerikami, a to potom bude něco! Socha svobody bude pokukovat po Big Benovi a Lamanšský průliv půjde překročit.
Amasia nebo Aurica
Michael Way z NASA představil dva různé scénáře superkontinentu budoucnosti. Jeden z nich nazvaný Amasia počítá s Antarktidou na svém místě, Aurica je pak vizí jedné velké pevniny. Podívat se můžete sami na animacích níže, kde superkontinenty označuje šedá barva.
