Přemýšleli jste někdy nad tím, jak může jen ze vzduchu vzniknout něco tak ničivého, jako je tornádo? Kde se tak ničivá síla bere a jsou některé oblasti více rizikové?
Vznik tornáda
Tornádo je rotujícím vírem a značné škody může způsobit na poměrně úzkém pásu zemského povrchu. Vzniká ale v oblacích, a to v případě střetu studeného vzduchu, který se drží vysoko nad zemí, s teplým větrem držícím se při povrchu. V důsledku tohoto střetu začne vzduch horizontálně rotovat. Pokud se ale totéž stane v bouřkovém mraku odborně zvaném cumulonimbus, rotující vzduchový válec se vlivem teplého proudění z bouřkové oblačnosti vzpřímí a vytvoří se sloup, takzvaná mezocyklona. Ta ještě není sama o sobě tornádem, ale z dosud ne plně objasněných příčin se někdy uvnitř utvoří vír, který ve spojení s vlhkým vzduchem klesne a tornádo je na světě.
Výskyt tornád
Tento meteorologický jev se vyskytuje na celém světě, v našich končinách jen zřídka. Jak se ale říká, výjimka potvrzuje pravidlo, o čemž se v loňském roce mohli nemile přesvědčit obyvatelé Hodonínska, kde tornádo bralo majetek a bohužel i životy. Meteorologové nejvíce tornád evidují v oblasti středozápadní a jižní Ameriky každoročně mezi dubnem a červnem. Jde o takzvaný tornádový pás.
Jak se ukrýt před tornádem
V případě výskytu tornáda je dobré zůstat doma nebo kdekoliv jinde v interiéru. Nutné je samozřejmě zabezpečit okna a vchodové dveře, ale nezůstávejte u nich. Ideální je využít sklep nebo komoru, případně se ukryjte pod stůl. Jste-li v autě, nepanikařte a odjeďte co nejdále. Ne však na mostě. Nezapomeňte na bezpečnostní pás. Pokud jste venku, také utíkejte směrem od tornáda, vyhledejte úkryt někde v suterénu nebo na jiném bezpečném místě.
Druhy tornád a jejich stupnice
Odborníci rozlišují dva druhy tornád supercelární a nesupercelární. To podle toho, za jaké oblačnosti se bouře tvoří. První případe je typický pro tornádový pás.
Největší tornáda mohou dosáhnout šířky až 600 metrů a podle rychlosti větru určují odborníci jeho sílu. Za tímto účelem byla vytvořena Fujitova stupnice, což je škála, která tornáda dělí do šesti kategorií.
Fujitova stupnice
F0 – rychlost max. 119 km/h (lehké škody, láme větve stromů)
F1 – rychlost 120 až 180 km/h (mírné škody, odnáší i těžší předměty)
F2 – rychlost 180 až 250 km/h (značné škody, ničí střechy, láme stromy)
F3 – rychlost 250 až 330 km/h (vážné škody, ničí domy, odnáší auta)
F4 – rychlost 330 až 420 km/h (zničující škody, případ tornáda na Moravě)
F5 – rychlost nad 420 km/h (ohromné škody, ničí prakticky vše, jen 2 % případů)